Jindra Husáriková

Jindra Husáriková, rozená Pelcová (14. dubna 1931 Trmice – 16. dubna 2016 Praha) byla česká malířka a grafička. Poté, co absolvovala Státní odbornou školu keramickou v Teplicích, vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u profesorů Antonína Kybala a Jana Baucha. Po studiích žila do poloviny 70. let 20. století na Karlovarsku, od roku 1976 v Praze a od roku 1987 současně v Poděbradech. Zemřela v Praze a je pochována na Vyšehradském hřbitově. Malířka, která byla známá zřejmě více za hranicemi své vlasti, často ztvárňovala cirkusové dění, ale také staré báje, mýty i niterné lidské pocity. Oleje, laděné většinou do různých tónů jedné barvy, „dokreslovala" nožem, který jemným plátnům dodával konkrétní výraz. Její obrazy, charakteristické svou barevnou fantazií a poetickými náměty, bývají často spojovány s tvorbou slavného ruského malíře Chagalla. Nejtypičtější byly pro autorku výjevy z cirkusového šapitó. Přes problémy s minulým režimem, který jí neumožňoval vystavovat, navštívila se svými výstavami řadu zemí. V roce 1974 získala zlatou medaili na mezinárodní výstavě obrazů v Neapoli, o šest let později jí mezinárodní umělecká společnost Vanvitelli udělila čestný titul Accademico Honoris Causa za aktivitu v oblasti umění. V roce 2000 výtvarnici vyznamenala Masarykova akademie umění za uměleckou tvůrčí činnost.