František Ronovský

žák prof. M. Holého a K. Součka na AVU v Praze, člen SVU Mánes, skupiny Etapa; malíř; patří k předním představitelům nové figurace, jeho tvorba se rozvíjela v několika motivických okruzích; zpočátku se zaměřil na figuru a její vztahy k obrazové kompozici, inklinoval k expresivním námětům v duchu romantické linie díla; v 50. letech namaloval řadu obrazů kaváren a aktů, na nichž pracoval technikou enkaustiky; použil ji v obrazech Kalvárií, jimiž vyznačil své směřování k obrazu jako scéně osudového lidského dramatu; tvorba se vyvíjela od tradičního realismu přes nefigurativní tvorbu, ale ještě v první pol. 60. let a pak v 70. letech, kdy jeho tvorba vrcholila, se vrátil k figurální kompozici řadou obrazů z Paříže a v sériích vzpomínek na loučení; zobrazoval také lyrické motivy, hody, venkovské svatby i rodinný život (1971 - 1976), pozdějji dramatizoval děj a s jemnou karikující nadsázkou odhaloval existenciální pocity, charaktery a emoce lidí; v tomto ohledu došel až k monumentálním podobenstvím o lidském údělu; obrazy jsou velmi osobní, dlouhá léta maloval svou zemřelou matku; v 80. letech začal pracovat technikou akrylu a načas opustil rozměrné triptychy; následně využíval obou technik (enkaustika, akryl) ve volně řazených cyklech i obrazech intimnějšího ladění; díla charakterizuje hluboká barevnost a smaltová krása enkaustik; řadu prací realizoval v architektuře; zastoupen ve sbírkách NG, Českého muzea výtvarného umění a GHMP v Praze, MG v Brně, AJG Hluboká nad Vltavou, GU Karlovy Vary, GVU Cheb, Oblastní galerie v Liberci, Východočeské galerie Pardubice, Moderní galerie Roudnice nad Labem, GVU Ostrava, SNG Bratislava a jinde (Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2004, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 2004)