Václav Haise

žák prof. M. Švabinského na AVU v Praze; malíř; učil se u prachatického malíře Karla Alesche, který byl absolventem vídeňské školy a v kraji maloval nástěnné malby kostelních interiérů; tři roky se učil, potom odjel do Prahy a dva roky pomáhal při malbě dekorací A. Wenigovi ve Vinohradském divadle; poté rok studoval na brněnské škole uměleckých řemesel, aby konečně odešel přímo do druhého ročníku na AVU v Praze; první samostatnou výstavu měl 1944 v pražské ústřední knihovně; i když tam vystavil především pražské motivy, obrazy Mlýn na Volyňce a Spálený mlýn z počátku čtyřicátých let už ukazovaly krajináře Šumavy v jeho typické podobě; ve Vilímkově galerii v roce 1949 už vystavoval převážně šumavské krajiny; za čtyřicet let uspořádal šest samostatných výstav, většinou v Galerii V. Špály v Praze, kde shrnul vždy výtvarné úsilí posledních let; cítil expresivně barevně a svůj rukopis vlastně během let neměnil, nepodléhal vlivům směrů a skupin; Šumava a jižní Čechy se staly až na výjimky hlavním námětem jeho obrazů, u nichž ani příliš neměnil formáty, používal plátna 60 x 80 bebo 80 x 100 cm; v padesátých letech vytvořil několik obrazů z českého Středohoří, ze severu Čech nebo z pražských předměstí, ale těžištěm zůstala vždy Šumava (Jitro na Šumavě, Cesta do Buku, Zlivice ad.) Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1999, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 1999)