Karel Vik

studium na odborné tkalcovské škole v Lomnici nad Popelkou, žák prof. R. Ottenfelda na Akademii v Praze, zakládající člen SČUG Hollar, člen Salonu d'Autumne v Paříži, SVU Mánes, řádný člen České akademie věd a umění; grafik, malíř, scénograf, ilustrátor; nejprve se věnoval výhradně malbě, maloval a kreslil portréty, zátiší i krajinu; od 1914 se začal zabývat dřevoryty, pro něž si našel příklad v tvorbě F. Koblihy a F. Bílka; důraz kladl na plastičnost reliéfu, strukturu vegetace a účinek atmosférických proměn; vytvářel grafické cykly z Krkonoš, Českého ráje, Kuksu; krásy Turnovska zpodobil v cyklu Český ráj (1917 - 1926), Slovensko nejprve v cyklu V Tatrách, 1922 a 1929 - 1938 zachytil množství náčrtů a studií, aby 1948 vydalo nakladatelství Sfinx knihu Slovensko se 127 barevnými dřevoryty; ilustroval knihy, věnoval se známkové tvorbě (Strečno, Olomouc), exlibris a grafice; zejména v technice leptu; od 1922 spolupracoval 10 let se scénou sokolského loutkového divadla v Turnově jako výtvarník a režisér; realizoval více než 15 kompletních scénických výprav (např. pro hry Faust, Strakonický dudák, Lucerna aj.); podílel se na výtvarné úpravě nových loutek - pevných marionet pro Lidové divadlo v Turnově; významná je autorova autobiografie Mateřídouška; zastoupen ve sbírkách NG, GHMP, PNP a UPM v Praze, Moravské galerie v Brně, SNG v Bratislavě, Galerie J. Jakobyho a Východoslovenského muzea v Košicích, Městského muzea v Turnově, OG v Liberci, Městského muzea v Hořicích a jinde (Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2008, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 2008)