Josef Jíra

studium na odborné šperkařské škole v Turnově, žák prof. K. Mináře, M. Holého, O. Nejedlého a V. Rady na AVU v Praze, člen Nové skupiny a skupiny M 57; malíř; od 1955 ilustruje, 1958 spoluzakládá tvůrčí skupinu M 57 (L. Karoušek, V. Karoušek, J. Novák, F. Peterka, R. Plachta, M. Preclík, J. Rada, J. Šerých, V. Tesař, M. Truksa); 1962 se v jeho obrazech objevil motiv tváře s nadsazeným detailem doširoka otevřeného oka; 1964 vznikl cyklus s motivem zabitých pstruhů, v šedesátých letech pak i cyklus Oči a cyklus Milenci; roku 1972 stál u zrodu Výtvarného léta Maloskalska a do konce osmdesátých let výrazně ovlivňoval jeho dramatugii; 1989 se připojil k iniciativě kulturních pracovníků za propuštění V. Havla a ostatních nespravedlivě vězněných; 1992 otevřel v původních prostorách Boučkova statku v Malé Skále galerii výtvarného umění, kde shromáždil sochy, obrazy a grafiku více než osmdesáti našich autorů 20. století; s P. Ulrychem vydal v nakladatelství Paseka Deníky malíře srdcem (1997), svérázný cestopis z let 1963 - 1997, kde vedle výtvarné zkratky zaujme i zkratka literární, expozice myšlenek, umocněných kresbou a koláží; zastoupen ve sbírkách NG Praha, MG Brno, AJG Hluboká nad Vltavou, Galerie hlavního města Bratislavy, GVU Ostrava, OG Olomouc, GU Karlovy Vary a jinde (Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1999, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 1999)