Oldřich Hamera

Svrchovaný mistr monotypu, originální grafik a malíř. Jméno Oldřicha Hamery je v širší veřejnosti poměrně neznámé. Za komunistického režimu tvořil v ilegalitě a později vždy mimo hlavní proudy. O propagaci svého umění nikdy neusiloval. Jak říkal, umělec není obchodník a do obchodu se nemá pouštět. Hamerova grafická tvorba je nesmírně bohatá. Narodil se 3. března 1944 v Úvalech u Prahy. Jeho rodina byla po únorovém puči perzekvována a on sám byl kvůli svému původu terčem šikany ve škole. Útěchu nacházel v houževnatosti svých prarodičů a v četbě dobrodružné literatury. Už od základní školy se zajímal o přírodní vědy, jeho dědeček jej mezitím učil instalatéřině. Začal také chodit do výtvarného kroužku. Kvůli léčení nádoru na jazylce strávil dlouhou dobu v nemocnici, kde začal s kreslením odborných lékařských ilustrací. Po dokončení základky mu režim znemožnil další studium, vyučil se proto strojním zámečníkem. Koncem 50. let se zapojil do vznikajícího ochranářského a krajinářského hnutí. Během povinné vojny utrpěl dva těžké úrazy. Při léčení druhého z nich poznal svoji pozdější ženu. Po návratu nastoupil do ČKD, kde se seznámil s umělcem Vladimírem Boudníkem. Díky němu se dostal ke grafice a tzv. explosionalismu, stejně jako k Bohumilu Hrabalovi, mezi jehož nejbližší přátele poté Oldřich dlouhou dobu patřil. Během normalizace působil v tiskárně, kde publikoval samizdat, mj. jako první vydal Máchovy intimní deníky. Kvůli těmto aktivitám se dostával do stále větších problémů s StB, když jej příslušníci například shodili ze schodů a přivodili mu vážné zranění. Po sametové revoluci pracoval jako grafik, ilustrátor a především restaurátor. Považoval se za pokračovatele českého informelu. Oldřich Hamera zemřel v listopadu roku 2021.