Václav Sivko

žák prof. J. Vodrážky na Státní grafické škole v Praze, prof. F. Tröstera na UMPRUM tamtéž, člen Umělecké besedy, SČUG Hollar a Skupiny 29. augusta v Bratislavě; malíř, grafik, ilustrátor, scénograf; 1944 - 1945 byl zaměstnán u Josefa Sudka jako asistent; pracoval v redakcích různých časopisů (sborník Hollar, Výtvarná práce, Květen, Plamen), ve výtvarné redakci nakladatelství Mladá fronta (1956 - 1965) a v nakladatelství Albatros (1967 - 1968); grafik a ilustrátor se smyslem pro citlivý, křehký přepis přírodního tvaru, výtvarný experimentátor; ilustroval nebo upravil více než 500 knih (V. Vančura, H. de Balzac); věnoval se knižním úpravám, kreslenému filmu (1949 - Musíš být mou), plakátové a známkové tvorbě, designu (šatovky); byla mu blízká poetika Skupiny 42; vytvářel malířské portréty (Josef Sudek, 1944; Jan Zrzavý, 1971), věnoval se krajinomalbě; postupně se v jeho díle rozvíjela bohatá imaginace, díky níž byly potlačeny dřívější tendence k popisnosti a přísně kresebnému pojetí; také v grafických pracích (barevné litografie, suchá jehla, lept s akvatintou, lept) převážilo malířské pojetí; zastoupen ve sbírkách NG a GHMP v Praze, MG v Brně, GVU v Ostravě, KGVU ve Zlíně, MU v Hradci Králové, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem a jinde (Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2005, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 2005)