Karel Teige

studium dějin umění na FF UK v Praze a ve škole Bauhausu v Dessau, zakladatel Devětsilu, člen Levé fronty, mluvčí Skupiny surrealistů; grafik, typograf, historik a teoretik umění, kritik, publicista, pedagog; přední představitel mezinárodní avantgardy; ve výtvarném umění začínal jako grafik a kreslíř; byl ovlivněn Tvrdošíjnými, ale tvorba byla záhy potlačena jeho teoretickými schopnostmi; spolu s J. Seifertem redigovali Revoluční sborník Devětsilu (ReD, 1922) a přispěl do sborníku Život II (1922); 1922 navštívil Paříž a pak se zaměřil na představování evropského avantgardního umění, poetismu a později surrealismu; od 1923 redigoval měsíčník Stavba a v tomtéž roce vyšla monografie Jan Zrzavý; od 1923 se zabýval typografií, upravil řadu knih a časopisů, stal se představitelem konstruktivistické typografie; byl autorem manifestů poetismu (1924) a konstruktivismu; 1928 shrnul své teoretické aktivity v 2. Manifestu poetismu; koncem dvacátých let byl uznávaným teoretikem architektury, od 1929 vydával architektonickou edici Mezinárodní soudobá architektura; 1929-1930 působil jako pedagog sociologie architektury v Bauhausu; přednášel, knižně a časopisecky publikoval o výtvarném umění (Der Sturm, Die Aktion, Orfeus, Veraikon, Disk, rozpravy Aventina, Musaion, Volné směry a řada dalších); kolem 1930 byl významným členem Levé fronty; podílel se na některých návrzích scén Osvobozeného divadla;od 1934 hlavní teoretik surrealistické skupiny; obhajoval právo umělce na svobodu projevu, organizoval pobyt A. Bretona a P. Eluarda v Čechách, vydal monografii o J. Štýrském a Toyen; v roce 1938 publikoval brožuru Surrealismus proti proudu, ve které se rozešel s V. Nezvalem na protest jeho rozpuštění surrealistické skupiny; k surrealismu se vrátil na počátku padesátých let a s několika mladými surrealisty vydal deset ineditních sborníků Znamení zvěrokruhu; po roce 1948 nesměl publikovat, zabýval se filosofickými otázkami vývoje moderního umění; ve volné tvorbě se zaobíral volnou grafikou, kresbou, koláží, vyzvořil jich několik set (1935-1951 cyklus s tematikou metamorfózy ženského těla, koláže doporovodily např. knihu P. Éluarda Veřejné růže), fotomontáží, obrazovou poezií (od 1923); zastoupen ve sbírkách NG a GHMP v Praze, MG v Brně, GMU v Roudnici nad Labem, GVU v Ostravě, SNG v Bratislavě a jinde (Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2006, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 2006)