Ladislav Rosík

Většinu svého života strávil v Kralupech nad Vltavou, kam ho přivedla profese chemika - pracoval ve zdejším podniku Kaučuk jako vědecký pracovník. Jeho první zájem o fotografii vycházel právě ze zmíněné profese, zajímala ho chemická stránka fotografického procesu. Poměrně záhy však v sobě objevil tvůrčí ambice a také potřebu sdílet je s dalšími fotografy. V roce 1960 založil v Kralupech nad Vltavou fotografický klub, v němž pak dlouhou řadu let aktivně pracoval. V letech 1976 - 1981 se připojil ke skupině Svět jazzu. Byl iniciátorem i organizátorem soutěže. Jazzové prostředí se mu stalo zdrojem námětů, kde v náročných světelných podmínkách zaznamenával nejen atmosféru hudebních představení, ale tehdejší doby vůbec. Okouzloval fotografiemi s detaily tváří a velkým zrnem. "Ta zrnitost byla nutnost, protože jsem odmítal používat blesk, který likviduje celou atmosféru osvětlení, třeba jednou svíčkou. Proto jsem musel z filmu vyždímat co se dalo. Z tehdejších filmů 21 DIN, později 25 a 27 DIN se daly vytahovat poslední zbytky osvitu. Výhodou bylo, že rostla zrnitost, což u jazzu se projevilo jako významný prvek." (Z rozhovoru s Ladislavem Rosíkem, Chadimovy fotodrby č. 22, Jiří Chadima) Kromě jazzových témat se věnoval zachycení estetiky industriálních výrobků, zejména anatomii parní lokomotivy a cyklu motivů litinových poklopů kanálů.