Josef Sudek

studium na Státní grafické škole v Praze u K. Nováka, člen SVU Mánes, zakládající člen Fotoklubu Praha a České fotografické společnosti; fotograf; vyučil se knihařem v Kutné Hoře a Praze (1908-1913), pracoval jako knihařský dělník v Nymburku (1913-1915); před 1. světovou válkou začal fotografovat, po válce získal stipendium ČKFA v Praze (1920-1922) - následně studium u K. Nováka; obměňoval stálá témata, tvořil v cyklech v oblasti portrétní a krajinářské fotografie (Vzpomínky, Zátiší, Příchody jara, Okno mého ateliéru 1940-1954, Procházka kouzelnou zahrádkou 1944-1953, Skleněné labyrinty 1968-1972 a jiné), pražských zákoutí (Z invalidovny 1922-1927, Z kolínského ostrova 1924-1926, Ze Stromovky 1926, Malostranský hřbitov 1952-1954), známo je pouze pár desítek aktů; focení nahých ženských těl se vyhýbal, protože jej rušila v soustředění; pracoval se světlem a snažil se hledat a nalézt nové i v místech a věcech již dávno poznaných; od 1927 měl s A. Schneebergerem vlastní ateliér v Praze; věnoval se také reklamě, reprodukci výtvarných děl a místopisné fotografii; spolupracoval s nakladatelstvím Družstevní práce (1926-1936), s časopisem Volné směry; v první etapě tvorby dominovaly náladové krajiny v duchu secesního piktoralismu, pozitivy zhotovoval tzv. ušlechtilými tvárnými procesy (nemanipulovaný pigmentový tisk); ve 20. letech byl ovlivněn fotografiemi D. J. Růžičky, využíval opticky změkčeného vykreslení skutečnosti a důrazu na světelnou atmosféru situace (cyklus fotografií z chrámu sv. Víta v Praze, impresionistické krajiny a žánry), postupně přešel k nové věcnosti; ve 30. letech se zaměřil na užitou fotografii; poválečná tvorba se nese v duchu postmodernismu a je spjata převážně s jeho intimními snímky (např. cykly pohledů z oken ateliéru) a panoramatickými fotografiemi (z Prahy - 1945 Pražský hrad, 1948 Praha, 1959 kniha Praha panoramatická; Mostecka, Českého středohoří, Beskyd - 1963 kniha J. Strnadela Vyhnal jsem ovečky až na Javorníček, Hukvald, Veltrus, různých zahrad a parků); pracoval také s velkými formáty negativů a zhotovoval jejich kontaktní otisky, významnou roli opět hrálo světlo; fotografoval roční období (předjaří, jaro, podzim), imaginativní a symbolické kompozice a tzv. kouzelnou zahrádku přítele arch. O. Rothmayera v Praze; ve svých zátiších se snažil o minimalismus a jednoduchost, parafrázoval obrazy slavných umělců (Navrátila, Caravaggia) nebo je tvořil v duchu surrealismu jako volné ilustrace literárních děl (E. A. Poe, J. Arbes); účastnil se členských výstav ČKFA; v roce 2000 byla v Praze na Újezdě vytvořena replika Sudkova ateliéru (působil zde v letech 1927-1958) a následně zpřístupněna i se stálou fotografickou expozicí veřejnosti; zastoupen ve sbírkách Národní galerie a UPM v Praze, MG v Brně, Muzea Kolín nad Labem (včetně pozůstalosti), Museum of Modern Art New York, International Museum of Photography, George Eastman Home Rochester, Museum of Art Chicago, Museum of Fine Arts Houston, Centra G. Pompidou v Paříži, GVU v Litoměřicích, Národního muzea fotografie v Jindřichově Hradci, Galerie Josefa Sudka v Praze a jinde (Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2005, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 2005)