Josef Lada

Jeden z nejoblíbenějších malířů, významný představitel české moderní ilustrace, proslavil své rodiště – malebnou vesničku Hrusice – po celém světě. Právě v Hrusicích začíná Ladovo ilustrované vyprávění o černém mluvícím kocouru Mikešovi, který v Česku patří mezi nejpopulárnější hrdiny dětských knížek. Kmenový spolupracovník Bassových Šibeniček. V letech 1921-1940 stálý spolupracovník časopisů vydavatelství Melantrich. Od r. 1921 spolupracoval též s Lidovými novinami. Autor humorných kreseb na podkladě lidových říkadel, bajek a pohádek, vyprávění a anekdot z venkovského života, příběhů o zvířatech, pohádek, např. O Mikešovi, Bubáci a hastrmani aj. a autobiografického románu Kronika mého života. V r. 1998 Národní galerie v Jízdárně Pražského hradu uspořádala výstavu jeho celoživotního díla, knižní a časopisecké ilustrace, plakátů, leporel, omalovánek, scénických výprav pro divadlo, film a televizi. Věhlasný český grafik, ilustrátor, malíř a autor knih pro děti se původně vyučil malířem pokojů a divadelních dekorací, později knihařem. V letech 1905–1907 navštěvoval večerní kurzy kreslení na Umělecko-průmyslové škole v Praze. V této době také začal zveřejňovat své práce v novinách a časopisech a kreslit knižní ilustrace. V roce 1906 se Lada seznámil se spisovatelem Jaroslavem Haškem, který se stal jeho nejbližším přítelem. Oba spojoval nejen bohémský život, ale také názor na umění. Výsledkem jejich přátelství je krom jiného světoznámý ilustrovaný román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, jedna z nejvydávanějších českých knih vůbec. Lada doprovodil Haškovo vyprávění více než devíti stovkami obrázků. Po předčasné smrti Jaroslava Haška se soustředil na vlastní knížky pro děti, které rovněž zdobil mnoha ilustracemi. Vedle pohádek o kocouru Mikešovi vydal Ezopské bajky, Nezbedné pohádky nebo knížku Bubáci a hastrmani a jiné pohádky, která rok po umělcově smrti dostala Velkou cenu na výstavě EXPO 58. Josef Lada žil od roku 1901 v Praze, ale do kraje svého dětství se neustále vracel. Hrusice i jejich okolí byly jeho trvalou inspirací. Rodnou vesničku zobrazil jedinečným způsobem v sérii vánočních a velikonočních pohlednic, na kterých nechybí ani Ladova rodná chaloupka. Původní stavba však byla v roce 1932 zbourána a na jejím místě postavila Ladova rodina letní vilu. V té se dnes nachází Památník Josefa Lady s obsáhlou expozicí mapující umělcův život a dílo. Velké množství exponátů věnovali památníku Ladovi dědicové, a tak tu můžete spatřit i nejrůznější kuriozity, například Haškův účet za ošetřování nemocného Lady nebo překlady příběhů kocoura Mikeše do japonštiny, čínštiny či korejštiny. Slavného rodáka připomíná v Hrusicích také bronzová busta, pamětní deska, budova školy, kterou Lada jako malý chlapec navštěvoval, nebo hospoda U Sejků, dějiště snad nejslavnější hospodské rvačky v Čechách, kterou Lada ztvárnil neopakovatelným způsobem.